Dorostenci zůstali ve hře o postup

Vlkoš – Dorost udělal další krok k první příčce zaručující postup do vyšší soutěže. Ve Vlkoši se utkal s béčkem Vracova a roli favorita splnil na výbornou. V zápase hosté neinkasovali a výhru pojistili třemi góly. Za týden se v přímém souboji utkají s Baníkem Lužice o postup do okresního přeboru a budou mít výhodu domácího prostředí.

 

 

21.kolo (III.třída dorost)

FC Vracov B – TJ Sokol Nenkovice 0:3 (0:0)
Branky:
80´+ 84´Planeta Ondřej, 90´Lukáš Filip
Fauly: 5:10; Rohy: 4:7; ŽK: 0:1; 75´Kouřil Erik; ČK: –;
HR:
Mezihorák Josef (Vracov)
Sestava Nenkovic
1 Staněk Tomáš – 2 Svoboda František, 4 Linzer Boris ©, 5 Pánek Ondřej, 6 Slížek Michael
(46´14 Planeta Ondřej), 7 Vala Tomáš (46´12 Zálešák Pavel), 8 Kouřil Erik (80´9 Lefner Vladimír),
10 Rauš Jakub (71´15 Lukáš Filip), 11 Černohorský Michal, 13 Hložek Ondřej, 16 Pavlica Marek; Náhradníci:
17 Šikuta Erik; trenér: Zálešák Petr; asistent trenéra: Slížek Josef; vedoucí mužstva: Kučera Jaroslav

komentář utkání:

K zápasu proti předposlednímu mužstvu v tabulce jsme nastupovali  s oporami  na lavičce náhradníků. Hráči hrubě podcenili situaci a den před zápasem mohutně  pařili. Někteří nešli ani spát a do šaten  přišli ve stavu, který jasně našeptával. To je na pokutu, to nebude dobrý.  Era K. dokonce usnul na trávníku vedle lavičky v průběhu prvního poločasu. Co na to říct. U některých hráčů šlo jasně vidět, že vůbec netrénují a u některých zase, že jsou nevyspaní a dochází síly. V první půli jsme měly výhodu pokutového kopu, ale sám faulovaný hráč neproměnil. Začalo dlouhé trápení a zahazování šancí. Přitom soupeř hrál velmi prachbídně.
V první půli opustil útočné řady Kuba pro zdravotní problémy a nastoupil Opi. Do druhé půli nastoupil Kukmen a Ámos. Mara Pavlica se přesunul na levou zálohu, kde mu jeho styl hry (ač si to on nemyslí) jasně vyhovuje a přináší situace, kdy podporuje útok a dostává spoluhráče do šancí. Během chvíle jsme měly tímto způsobem tři tutovky.
Ale jak jsem uváděl na začátku, v těch šancích se neocitli hráči unavení, vysílení z fyzického stylu hry ale  z bujarých nočních a ranních oslav narozenin spoluhráče nebo pařby v klubu. Era se probudil a chtěl nastoupit, protože už nic nezbývalo šel do hry. Takže shrnuto-12minut před koncem stav 0:0. Veškerá tolerance z mojí strany byla vyčerpána a nastalo kletí, nadávky, vyhrůžky dokonce to bylo na ručník a slova, kterými jsem častoval náš výkvět, nechtějte slyšet. Boj o titul a postup do vyšší soutěže by celé mužstvo mohlo z blbosti ztratit a to s předposledním mužstvem tabulky. Tak neškodného soupeře jsem neviděl a ten by nám všechno to úsilí měl odpískat? Lužice? Prosím. Ale toto?! Po infarktovém běsnění u střídačky z mé strany se probudil Kukmen a naběhl  na centr z rohového kopu 1:0. Za chvíli vybojoval míč zase Kukmen, kdy si nerozuměli domácí obránci 2:0. Za několik minut Opi 3:0!!! V tu chvíli jsem děkoval soupeři, že byli tak ne fotbalový a slabý. Po zápase při cestě domů jsem se uklidňoval a vzal střelce gólů na zmrzlinu. Já si dal taky abych vychladl a mohl myslet na taktiku v posledním zápase proti soupeři, který nepoznal v této soutěži příchuť porážky. Všem hráčům jsem ještě v kabině připomněl důležitost nedělního zápasu a naordinoval jim životosprávu. Ať už zápas s Lužicemi o postup dopadne jakkoliv, chtěl bych poděkovat všem hráčům, vedení klubu, příznivcům, fanouškům a fanynkám za  podporu a popřát všem hodně radosti z fotbalu v Nenkovicích. 

komentář utkání: K zápasu proti předposlednímu mužstvu v tabulce jsme nastupovali  s oporami  na lavičce náhradníků. Hráči hrubě podcenili situaci a den před zápasem mohutně  pařili. Někteří nešli ani spát a do šaten  přišli ve stavu, který jasně našeptával. To je na pokutu, to nebude dobrý.  Era K. dokonce usnul na trávníku vedle lavičky v průběhu prvního poločasu. Co na to říct. U některých hráčů šlo jasně vidět, že vůbec netrénují a u některých zase, že jsou nevyspaní a dochází síly. V první půli jsme měly výhodu pokutového kopu, ale sám faulovaný hráč neproměnil. Začalo dlouhé trápení a zahazování šancí. Přitom soupeř hrál velmi prachbídně.
V první půli opustil útočné řady Kuba pro zdravotní problémy a nastoupil Opi. Do druhé půli nastoupil Kukmen a Ámos. Mara Pavlica se přesunul na levou zálohu, kde mu jeho styl hry (ač si to on nemyslí) jasně vyhovuje a přináší situace, kdy podporuje útok a dostává spoluhráče do šancí. Během chvíle jsme měly tímto způsobem tři tutovky.
Ale jak jsem uváděl na začátku, v těch šancích se neocitli hráči unavení, vysílení z fyzického stylu hry ale  z bujarých nočních a ranních oslav narozenin spoluhráče nebo pařby v klubu. Era se probudil a chtěl nastoupit, protože už nic nezbývalo šel do hry. Takže shrnuto-12minut před koncem stav 0:0. Veškerá tolerance z mojí strany byla vyčerpána a nastalo kletí, nadávky, vyhrůžky dokonce to bylo na ručník a slova, kterými jsem častoval náš výkvět, nechtějte slyšet. Boj o titul a postup do vyšší soutěže by celé mužstvo mohlo z blbosti ztratit a to s předposledním mužstvem tabulky. Tak neškodného soupeře jsem neviděl a ten by nám všechno to úsilí měl odpískat? Lužice? Prosím. Ale toto?! Po infarktovém běsnění u střídačky z mé strany se probudil Kukmen a naběhl  na centr z rohového kopu 1:0. Za chvíli vybojoval míč zase Kukmen, kdy si nerozuměli domácí obránci 2:0. Za několik minut Opi 3:0!!! V tu chvíli jsem děkoval soupeři, že byli tak ne fotbalový a slabý. Po zápase při cestě domů jsem se uklidňoval a vzal střelce gólů na zmrzlinu. Já si dal taky abych vychladl a mohl myslet na taktiku v posledním zápase proti soupeři, který nepoznal v této soutěži příchuť porážky. Všem hráčům jsem ještě v kabině připomněl důležitost nedělního zápasu a naordinoval jim životosprávu. Ať už zápas s Lužicemi o postup dopadne jakkoliv, chtěl bych poděkovat všem hráčům, vedení klubu, příznivcům, fanouškům a fanynkám za  podporu a popřát všem hodně radosti z fotbalu v Nenkovicích.

Komentáře k článku

vložte komentář